Homoproblém a boj o tradiční rodinu mezi příznivci svobody?

Homofob nebo konzervafob? Zabedněný nebo sluníčkový? Tradiční nebo progresivní? Teplé nebo studené? Paleo nebo nihil? A nejsou tyto debaty až zbytečně přehřáté?

Jak někteří z nás, kteří jsou obeznámeni s obdobným, desítky let trvajícím vývojem v USA, už delší dobu čekali... i u nás v ČR, v souvislosti s rozšiřováním myšlenek libertarianismu, dochází k vytváření myšlenkových proudů v rámci a v blízkosti této (v poslední době především díky Martinu Urzovi)(1) expandující komunity. Při hrubém náčrtu lze hovořit, v návaznosti na dělení iniciovaném L.Rockwellem, M.N.Rothbardem o proudu paleolibertariánu a o proudu anarchonihilistů.(2) Nebo, chcete-li, o proudu tradicionalistů, konzervativců a o proudu progresivistů, (a při mé neskutečné bolesti když to takto pro "úplnost" dopíšu) "liberálů".(3) Dovolím si k tomu nabídnout osobní, neformální, (silně podtrhuji) selektivní a zkrácené postřehy, a to na příkladu sporu v oblasti sexuality a tradičních rodin:

Je dobrovolný homosexuální styk zločin? Není

Vyskytuje se homosexuální styk v přírodě i u jiných druhů? Ano

Může se stejno-pohlavní pár společným sexuálním stykem reprodukovat? Nemůže

Může někomu připadat homosexualita odpudivá, nechutná? Ano

Je to zločin? Není

Má někdo právo na svůj pozemek nevpustit homosexuály? Ano, má

Má homosexuál právo nevpustit opačné pohlaví nebo heterosexuála na svůj pozemek? Ano, má

Má kdokoliv právo (na svém nebo tam kde mu to vlastník dovolí) prohlásit o někom, že je "odporná buzna"? Má

Může to někoho urazit nebo naštvat? Může

Je to pokládáno za zdvořilé? Obvykle není

Je to zločin a má se to právně trestat? Není a nesmí

Má kdokoliv právo (na svém nebo tam kde mu to vlastník dovolí) prohlásit o někom, že je "prohnilá konzerva"? Má

Může to někoho urazit nebo naštvat? Může

Je to pokládáno za zdvořilé? Obvykle není

Je to zločin a má se to právně trestat? Není a nesmí

Mohou homosexuálové (libovolného počtu) uzavřít nějakou formu smluvního partnerství a rituálně ji oslavit? Ano

Mají právo tomuto svazku (respektive rituálu) říkat manželství, registrované partnerství anebo třeba grandiózní velko-homo-sodomie? Ano, mají

Může být některý z těchto pojmů, a jeho obvyklého historického užití, vhodný méně respektive více, zcela nebo vůbec (tzn. výstižný, typický, ustálený, všeobecně známý)? Ano

Mohou takové svazky a rituály věřící (a kdokoliv jiný) kritizovat? Mohou

Mohou ne/věřící v rámci vlastnických práv hájit své přesvědčení, že manželství je tradičně, jen a pouze, svazek dvou lidí? Muže a ženy? Mohou

Mohou, i na základě výše zmíněného, církve respektive věřící, diskriminovat, ostrakizovat (tzn. neoddávat, nevpouštět do kostelů, nepomáhat, nemodlit se za, nezaměstnávat,...) homosexuály? Mohou

Je adopce dítěte homosexuálním párem zločin? Není

Je adopce věřícími (přímo nebo třeba ujetím se dětí odkládaných u kostelů a sirotčinců) zločin? Není

Mají (měli) pečovatelé církevního sirotčince, kteří dítěti hledají nové rodiče, právo v tomto procesu diskriminovat homosexuální páry? Mají

Vy/zneužívá se téma homosexuality v politickém boji a to především ze strany neomarxistické levice? Ano

Mají homosexuálové právo (tzn. privilegium) přímým nebo nepřímým (státním) násilím zasahovat do privátních sfér svých odpůrců? Nemají

Mají odpůrci homosexuálů právo (tzn. privilegium) přímým nebo nepřímým (státním) násilím zasahovat do privátních sfér homosexuálů? Nemají

A tak dále, a tak dále...

Takže co? Jsem homofob nebo konzervafob? Zabedněný nebo sluníčkový? Tradiční nebo progresivní? Je to teplé nebo studené? Paleo nebo nihil?

?

Tento text samozřejmě není nijak vyčerpávající co se daného tématu týče. Je to jen ukázka uvažování. Naznačení procesu, podle mého soudu, správného rozboru jehož cílem je úplný nebo nejlepší možný, konzistentní, realitu-reflektující výstup. A to bez ohledu na to kam to pak někdo eventuálně zařadí. Koho to nakonec urazí, provokuje, potěší... Když je řeč o libertarianismu, tak je řeč o vlastnictví a principu neiniciace násilí, tzn. jinými slovy také o (vlastnictvím vymezené) svobodě, dobrovolnosti, a také o diskriminaci. Když toto správně aplikujeme na vybranou sociální problematiku (což se nemusí vždy zcela automaticky povést), tak dostaneme výstupy ohledně toho jaké jednání je a jaké není agrese, jaké je anebo není zločin, na co má nebo nemá kdo právo, kdo je k čemu oprávněný nebo nikoliv, a na jakém místě, v jakém čase atp. Stejně tak je nutné aplikovat poznatky z dalších oborů, které s daným tématem primárně souvisejí. V tomto případě tedy asi obecně z biologie, respektive sociobiologie, neurověd, sexuologie, psychologie... kdo ví čeho ještě. Opět aplikujeme a opět dostaneme nějaké výstupy, které se samozřejmě mohou následnými výzkumy pozměnit, zpřesnit nebo úplně vyvrátit. A my bychom tyto nové poznatky měli opět reflektovat. Mozaiku, kterou jsem naznačil výše, opravit. Prostě postup výrazně odlišný od těch, které často pozorujeme v politice tzn. něco jako fotbalový zápas kde vyhraje buď jeden anebo druhý tým.

Kdybych dodal ještě zcela osobní komentář... tak za prvé, já jsem ateista. Duchovní rozměr těchto sporů mě nijak zvlášť neoslovuje. A za druhé, můžu říct, že homosexuálové mě nechávají zcela chladným (nic pozitivního ani negativního navíc). Ač stoprocentní heterosexuál, tedy člověk mající absolutně nulový intimní zájem o stejné pohlaví, tak s nimi prostě nemám apriori žádný problém. Aspoň do doby dokud mě opravdu dotěrně nebalí. Nebo mi nějaký prohnilý (nakonec, ať už jakkoliv-sexuální) agresor z parlamentu - pod hrozbou trestu kriminálem - nezakazuje na ně (anebo na kohokoliv jiného) nadávat, dělat si z nich srandu a podobně.(4) Co se například tzv. "tradiční rodiny" týká a těch co jí rázně odporují (nebo rodině obecně), tak takové pozici dvakrát nerozumím. Myslím, že aspoň trochu fungující (velko)rodina je velmi důležitá, že přináší velmi mnoho zásadních prvků do života člověka (elementární sociální normy, poznatky pro život v dospělosti, zdravý psychický vývoj, domov, péči, sociální zabezpečení, časem i důstojné stáří namísto zuboženého dožívání v často otřesných státních institucích,...), a že jsme se dlouhé věky nevyvíjeli v tvory žijící v rodinách jen tak z "rozmarů přírody". Ale pokud někdo volí jiný způsob života a je přesvědčený, že všechny její funkce nahradí jinak. Budiž. Dokud mi svou vizi nevnucuje skrz státní násilí, tak s ním nemám potřebu urputně bojovat. Prostě si jdeme každý svou cestou a každý si za to pak poneseme pozitivní i negativní následky...

Na tomto místě bych chtěl ještě zdůraznit směrem ke konzervativně cítícím a smýšlejícím. Zdrojem skutečného ohrožení tradiční (nakonec, jakékoliv) rodiny, je stát. Jeho dominance ve školství. Všechny ty Valachové, Marksové, Semelové, Jourové... Cohn-Benditové, a podobné politické kreatury, z místních i evropských politických struktur, by byly ničím kdyby neměli k dispozici privilegium násilím protlačovat své rudo-oranžové vize do privátních (tedy i rodinných) sfér miliónů lidí. Takže pokud jde o obranu rodiny, tradičních hodnot, tak je především klíčové okamžité a úplné odstátnění školství. Spálit regulace omezující svobodnou kooperaci a samostatnou činnost ve vzdělávání. Příslušné politiky a úředníky propustit. Jimi obsazené budovy privatizovat... nechat z nich dělat lidmi obchody, wellnessy, gay-bary, sirotčince, konzervativní instituty apod. Tímto směrem by měla být vedena palba. Nekonečné ulpívání některých lidí v homoproblému, bez rázného požadování privatizace školství a jiných sfér, kde své tradiční hodnoty člověk skutečně realizuje... k jejich reálné obraně, nevede. Dokud má v těchto sférách hnáty nějaký politik. Tak vždy akorát budeme čekat co za politickou kreaturu se zase objeví, a co si na nás - bez našeho svolení - vyzkouší.

Závěrem. Je jedním z "kouzel" principů libertarianismu, že na jejich základě má každý svou privátní sféru ze které může nakonec všem ostatním ukázat zdvižený prostředníček a žít si podle svého, podle svých zásad a preferencí, na vlastní náklady a rizika, a s kým uzná za vhodné; s tím, že všichni ostatní mají právo dělat to samé. 

Poznámky a zdroje:
(1) Na webu Mises.cz > https://www.mises.cz/autori/urza-8.aspx anebo přednášky z Paralelní Polis > https://www.youtube.com/watch?v=71EeTJDkQOQ&list=PLmwDL0lIJTxCc0yL4i9M2aNQ4a5wRzjb7
(2) Viz například rozbuškový článek "The Case for PaleoLibertarianism" Lewellyna Rockwella > http://www.pericles.press/wp-content/uploads/2016/11/Liberty_Magazine.pdf
(3) Dlouhodobě oponuji používání slova liberál v souvislosti se socialisty. Není pro to žádný důvod. Název pro socany už máme. Socani. Ať už ve formě nové-levice, staré-levice, tradičních socialistů, progresivních socialistů, zastánců třetí cesty atp. Není důvod i nadále prznit slovo liberalismus, které je pevně spjato s respektem k soukromému vlastnictví, svobodě, požadavkem míru, volnému trhu, minimálním státem (především s agendou v oblasti bezpečnosti) s minimálními zásahy do privátních sfér lidí atp. Takže ne, Dienstbier není žádný liberální neomarxista. Je to neomarxista. Nebo chcete-li, progresivní socialista. Prostě socan...
(4) Viz snahy již zcela šílené Evropské unie + tehdejšího ministra "spravedlnosti" Pelikána, o trestání nadávek gayům a spol. kriminálem > http://www.ceska-justice.cz/2016/04/cr-zavadi-trestny-cin-hanobeni-zivotniho-stylu-tridy-i-podnecovani-nenavisti-k-homo-trans-a-asexualum/