O iluzi zajišťování bezpečnosti, zločinecké špíně a snahách některých politiků vytvořit z civilizovaných lidí ještě snadnější živé terče.
Tento článek píšu kvůli tomu, že je mezi námi stále mnoho lidí, kteří si neuvědomují, že pro mnohé zločince jsme ve skutečnosti jen chodící kusy masa a jakékoliv zákony jen počmáraný papír. Že stát ani slavný evropský nad-stát nám prakticky žádnou bezpečnost neposkytují, a že dokonce naopak, snahy o větší regulaci zbraní budou pro kriminální odpad spíše politickým darem než efektivní překážkou. No a vzhledem k tomu, že čirá naivita a hloupost některých lidí může ty druhé připravit o majetek, zdraví i život, dovolím si být teď ve svých formulacích trochu důraznější.
Naši nepřátelé, na rozdíl od nás, civilizovaných lidí, vraždí, loupí, přepadají, mrzačí, znásilňují apod. Mohou být kriminální náplavou původem ze zahraničí (víra, že i takovíto lidé sem v těch početných davech nepřijdou, byla působivě naivní) nebo špínou původu místního (ve světle současných událostí bychom na ně neměli zapomínat, stále zde tvoří většinu zločinců). Stejně tak to mohou být ale i vrahové ve službách různých států.
Naši nepřátelé se vyznačují tím, že jsou bezohlední k bolesti a utrpení jiných lidí. Pro mnohé z nich je páchání násilí dobrodružstvím, naplněním pocitem moci a důležitosti, zábavou, odreagováním, uspokojováním sexuální perverze nebo také formou obživy, bezohledným způsobem obstarávání si cizích peněz, podmaňováním si životů jiných lidí k dosažení svých vlastních „vznešených“ cílů.
Zločinci obvykle nejsou gentlemani. Nejdou s námi do ringu a nebojují podle nějakých státem daných pravidel. Jen zřídka stojí o „férové“ měření sil. To co chtějí především je cítit moc, chtějí své oběti ovládnout, podmanit a pokořit. Chtějí bezohledně ukořistit vše co zrovna potřebují. Uspokojit se. Chtějí jednoduše vyhrát. Mnozí z nich pociťují uspokojení v cizím utrpení nebo jsou k němu alespoň neteční. Zcela jistě nevedou hloupé debaty o "zlých" zbraních a už vůbec si nedělají těžkou hlavu z jejich legálního či nelegálního držení. Pro jejich život spojený s agresí vůči jiným lidem je totiž zbraň vynikající volba. Je to ten nejužitečnější nástroj. A je to také často ta jediná „forma komunikace“, které opravdu rozumí. Boxery, teleskopy, bojové i kuchyňské nože, kudly, tlačné dýky, sekery a baseballové pálky, krátké i dlouhé střelné zbraně, zápalné láhve, pepřové spreje, ale také infikované a neinfikované jehly nebo různé jiné amatérské a zákeřné zbraně; někdy i cokoliv co je zrovna po ruce a vypadá, že by mohlo rozbít lebku. To vše je pro ně lákavé, užitečné i dostupné. S tím vším se jako potenciální oběti můžeme setkat a to zcela bez ohledu na všechny ty silácké kecy a rádoby-regulace politiků.
Zločinci neberou ohled na lidi, kterým se dívají do tváře když je řežou nožem, tak jak by snad mohli brát ohled na nějaké televizní žvanili a jejich nekonečné cáry papírů? Státní aparát pro ně nepředstavuje nějakou větší hrozbu. Mnozí se mu i otevřeně vysmívají. Kdyby totiž opravdu účinnou hrozbou byl, tak už přece dávno tyto nekonečné debaty o zbraních, zločincích a ne-poskytování bezpečnosti nevedeme! Naopak takový teleskop, pepřový sprej, nabitá nebo vyprázdněná hlaveň zbraně napadeného či kolemjdoucího, skutečnou, třeba i tou poslední, hrozbou pro zločince jednoznačně jsou!
Nejpříjemnější dárek pro kriminální špínu je tedy státem kompletně odzbrojená a nechráněná společnost. Nejenom, že nám státní a nad-státní útvary bezpečnost téměř neposkytují (to co dnes můžeme pozorovat ve Švédsku, Francii nebo Německu je jen výrazněji medializovanou špičkou ledovce); že umožňují volnou imigraci, nekontrolovaný pohyb zločinců do blízkosti našich majetků a rodin po takzvaném „veřejném vlastnictví“; skrz daňovou povinnost nutí, jak cizí lidi tak samotné oběti, financovat svým trýznitelům různé hotelové služby, zábavu i tzv. resocializační a rekvalifikační programy; svou desetiletí trvající vojenskou agresí směrem na blízký východ úspěšně vyživují rozsáhlý rozmach subverzivního terorismu; že mají naprosto tristní výsledky v odhalování a trestání mnohým druhů kriminality... ale ještě nám k tomu všemu někteří jejich čelní břídilové usilovně stěžují si bezpečnost zajišťovat alespoň sami!
Netvrdím, že státní aparát nemá i mnoho poctivých, připravených a odhodlaných lidí usilovně bojujících proti zločinu. Ale nikomu (kromě pachatele) nepomůže obvyklý dojezd policejní hlídky až poté co už pachatel vše potřebné na oběti vykonal! Natahování pásky a utírání krve z chodníků lze jen stěží označit za poskytování bezpečnosti. Nikomu (kromě pachatele) také nepomůže snaha všelijak omezovat držení zbraní civilizovanými lidmi. Můžeme rozumět obavám, respektu i strachu mnohých lidí ze zbraní, ať už jakýchkoliv. Je to zcela pochopitelné. Ale je potřeba si jasně uvědomit, že naši nepřátelé ozbrojeni jsou! Že k nám žádnou velkou empatií obvykle netrpí. Že jim je iniciovat násilí vůči jiným niterně blízké. Je jednoduše nutné si uvědomit, že to my jsme v té první linii! Nebo vážně spoléháte na to, že vám policie bude na blízku až ji vy a vaše rodina budete v té nejkritičtější situaci opravdu potřebovat? V zájmu vás, vašich blízkých i nás všech doufám, že nikoliv.
