Prezident hanobitel

Nebylo by mnohem vhodnější zavedení sankcí za hanobení prezidentského úřadu samotným prezidentem? Byl by pak vůbec nějaký? Anebo to raději všechno zrušme...

Jako libertariána mě výroky z hradu nijak zvlášť neuráží ani nezajímají. Není to můj prezident, má u mě nulovou autoritu, v žádném případě mě nereprezentuje. Akorát mě, mírně řečeno, štve, že jsem pod hrozbou trestu nucen, jako milióny ostatních, financovat mu skrz daňovou povinnost jeho honosné sídlo, krmení, výlety, reklamu, chlastání (pardon, jeho pohoštění a naši reprezentaci), tělesnou péči, balík peněz a k tomu i všechny ty jeho dvorní šašky.(1) Mnohem raději bych žil ve světě kde by tyto peníze raději zůstali beztrestně v našich kapsách. A dobrovolně bychom je dávali jen těm, kteří si je podle nás za něco zaslouží.(2)

Co se samotného hradu týká, vidím pod ním každý den procházet tisíce lidí, kteří mají své cíle i prostředky, mají své problémy i svá řešení, mají a žijí si svůj život. Kdyby tam ten hrad, v pozadí, dnes nestál, a zmizel by s ním i jeho mizerný obsah, žijeme dál. Ale ať tam klidně stojí, je to nakonec jen a pouze budova. Její pojetí, využívání i zneužívání, její samotná existence, je v každém okamžiku definována námi, lidmi. Pokud se naše pojetí náhle změní, i účel této budovy (a její obsah) bude jiný.(3) My, lidé dnešního vývojového typu, naše rodinné svazky, prvotní peníze, prvotní právní normy i jazyk... to vše vzniklo a vyvíjelo se stovky, tisíce i desetitisíce let před prvními hrady a parlamenty.(4) Jejich existence a privilegované postavení jejich osazenstva je nakonec vždy závislé jen na nás, nikoliv my na nich.

Nicméně, politicky privilegovaní si to částečně uvědomují. A tak šest desítek poslanců navrhuje "nový" náhubkový zákon, který by nám pod hrozbou trestu bránil vyjadřovat se o prezidentu jeho vlastním prezidentským stylem.(5) Zatímco v prostoru dobrovolnosti s takovým exotem už nic nechcete a hlavně nic nemusíte mít. Tedy žádný povinný výkrm, drahý alkohol ani exkluzivní zdravotní péče z vaší kapsy. V prostoru politických privilegií platí jiná pravidla, i ta ve stylu „zaplať, a drž hubu“. A opět zde máme politickou snahu tento zločinný styl jednání rozšiřovat. Tedy lépe se chránit před kritikou a k tomu také podtrhnout své "výsadní“ postavení před "tou nespořádanou spodinou". Bylo by vhodné si v této souvislosti připomenout klíčový význam roku 1989. Ten rok byl liberálním zlomem. A to v tom smyslu, že rozsáhle odkopal stát i s jeho tehdejším politickým plebsem z mnoha sfér života obyvatelstva. To je klíčovým přínosem. Nešlo jen o nějaké nové tváře, ale o citelnou redukci politického parazitismu na společnosti, o redukci politických privilegií. Je více než žádoucí tento rok znovu napodobit, dotáhnout jeho pozitivní efekty dál. Je nutné odporovat těm, kteří chtějí privilegia nová, kteří nás chtějí před rok 1989 tisíci způsoby naopak vrátit zpátky.

Poznámky:

(1) Ještě dodejme jeho privilegium nepřímo spoluovlivňovat náš zestátněný monetární systém, tedy kvalitu našich peněz. Privilegium sjednávat mezistátní smlouvy, tedy na naše náklady, i s jinými, a mnohem nebezpečnějšími, politickými kreaturami atp.

(2) Viz starý dobrý „Manifest Svobody“ - http://www.mises.cz/literatura/manifest-svobody-45.aspx

(3) To platí také pro symboly jakým je například prezidentská vlajka. Každý z nás určuje, akcentuje určitý význam tohoto symbolu. Můžete ji respektovat, můžete jí opovrhovat nebo k ní být zcela lhostejní. A to podle toho, které „osobnosti“ nebo historické okamžiky si skrz ni představíte. Proto je do určité míry škoda aktu skupiny Ztohoven. Ne každý si totiž pod prezidentskou vlajkou představuje Zemana, ale naopak úctyhodnější skutečnosti. Už jen stručně dodávám, že jejich akt mohl být přestupek nebo trestný čin, ale v žádném případě to nebyl zločin.

(4) K penězům viz „Peníze v rukou státu - jak vláda zničila naše peníze“ - http://www.libinst.cz/Files/KqLFy4r2/profile/2618/rothbard_penize.pdf

(5) http://zpravy.idnes.cz/hanobeni-prezidenta-zakon-dcp-/domaci.aspx?c=A161116_085307_domaci_hro